Děti jsou opravdu požehnání. Alespoň takhle to vždycky slýchám od každého. Já si myslím, že tohle je ale pravda. Sice ne úplně. Ale ve většině případů ano. Protože jsou páry, které si vůbec nepřejí mít děti, ale někdy se stane, že žena otěhotní. Žena otěhotní, i když třeba dítě vůbec nechce. To potom dopadá tak, že třeba může dát dítě k adopci. Anebo nakonec si dítě nechá. Abych se přiznala, tak já jsem také nikdy dítě nechtěla. Nebo už jsem o to neměla vůbec zájem. Jenomže později, když jsem si našla partnera, tak on chtěl dítě. Chtěla jsem také později dítě, ale stále jsem nebyla úplně rozhodnutá.
Nedokázala jsem pochopit, proč mám takovéto pocity. Proč mi také nečekali biologické hodiny? Jak je tohle možné? Myslela jsem si, že každá žena má právě biologické hodiny, ale že já je zrovna mít nebudu. A proto, abych si partnera udržela, tak jsem svolila k dítěti. Během roku jsem otěhotněla. Potom se nám narodila dcera. Když jsem potom dceru měla poprvé v náručí, tak jsem úplně zjihla. Nevěděla jsem, co mám dělat. Já mám dítě, to snad ani není možné. Byla jsem opravdu nadšená. Můj mateřský cit se opravdu rozvinul. A to během snad jedné sekundy. Nedokázala jsem tohle pochopit.
Tak neměla jsem vůbec biologické hodiny. Nechtěla jsem dítě. Ale nakonec, když dítě mám, tak jsem opravdu za něj ráda. Už mám šestileté dítě. A zajímá vás, co partner? Když náš dvouletý syn slavil narozeniny, tak partner odešel. Našel si mladší svobodnou partnerku. Ona je bezdětná. Já si myslím, že partnerovi asi začal vadit náš syn. Řekla jsem si, že tohle je docela smutné. Partner se o svého syna ani nezajímá. Tohle mě vadí nejvíce. Protože vůbec nevím, co mám říkat synovi. Syn se stále ptá na otce. Otec svého syna neviděl už pět let. Docela hodně mě to mrzí. Proto jsem si řekla, že nejlepší by bylo, kdyby lidé se domluvili, co budou dělat. Jestli si opravdu přejí dítě, jestli spolu zůstanou. Protože některé páry spolu nezůstanou. Já vím, že nikdo nic neví dopředu. Ale můžete předpokládat. Děti zaváže spory v rodině vůbec nemohou.
